Stavebnictví roste, povolení klesají
Stavebnictví v roce 2025 rostlo a celková optimistická čísla kazí pouze nižší hodnota nově vydaných stavebních povolení. Stavební produkce v roce 2025 meziročně vzrostla o 10,9 %, což je jeden z nejlepších výsledků za posledních dvacet pět let. Růst byl zaznamenán jak u pozemních staveb, tak v inženýrském stavitelství.
Pozemní stavitelství se meziročně zvýšilo o 10,5 % (s příspěvkem +6,8 procentního bodu) a inženýrské stavitelství vzrostlo o 11,5 % (s příspěvkem 4,1 p. b.). Nové statistické údaje zveřejnila v aktuálním vydání časopisu Statistika&My Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby z Českého statistického úřadu.
Růst produkce
Meziroční růst stavební produkce o 10,9 % je jeden z nejlepších výsledků za posledních dvacet pět let. Stavební produkce rostla meziročně i v jednotlivých čtvrtletích a rok, kdy všechny segmenty po všechny měsíce rostly, byla zaznamenány vůbec poprvé v novodobé historii. V předchozích dvou letech došlo k meziročním poklesům a zlom přišel v listopadu 2024, kdy stavební produkce začala trvale růst. Pokud bychom tedy spekulovali, že loňský růst byl ovlivněn nízkou základnou, byla by to pravda jenom zčásti. Listopad, a zejména prosinec potvrdily reálný růst stavební produkce.
České stavebnictví se tak v průběhu roku 2025 stalo jedním z tahounů evropského stavebnictví, lépe na tom bylo pouze Slovinsko, kde stejně jako u nás rostly oba segmenty (viz graf). Průměr EU 27 srážela dolů zejména Francie, kde se odehrál pokles napříč segmenty. Snížení stavební produkce vykázaly ještě naše sousední státy Polsko, Rakousko a Německo.
Nejvíce se staví v Praze
Zatímco index stavební produkce vyjadřuje dynamiku odvětví, pro náhled do jeho struktury slouží ukazatel stavební práce S vyjádřený v korunách. Za rok 2025 zatím není k dispozici roční výkaz. Předběžně se uvažuje na objem v běžných cenách, který by mohl dosáhnout zhruba 780 mld. Kč (viz graf).
Z hlediska objemu stavebních prací se nejvíce prostaví v Praze, kde se ve značné míře jedná o výstavbu bytových budov a nebytových nevýrobních budov. S větším odstupem pak následují kraje Jihomoravský a Středočeský. Na opačném konci řady se nacházejí kraje Karlovarský a Liberecký, u nichž nižší čísla odpovídají menší rozloze.
Stavební práce lze porovnávat nejen podle místa stavby, ale také podle sídla stavebního podniku, který zakázku fakturuje jako hlavní dodavatel konečnému odběrateli. Všechny firmy staví nejvíce v kraji svého sídla, často však také směřují své stavební aktivity do sousedních regionů. To je vidět zejména na firmách se sídlem v Olomouckém kraji, které značnou část svých stavebních prací provádějí na území kraje Moravskoslezského. V Jihomoravském kraji pak mnohdy pracují společnosti se sídlem na Vysočině. Naproti tomu společnosti z Karlovarského kraje na východ republiky za prací vůbec necestují.
Nejvíce stavebních příležitostí je v Praze, proto sem za prací přicházejí také stavební společnosti ze všech částí Česka. Některé firmy zde odpracují značnou část svých zakázek, jedná se například o firmy se sídlem v krajích Středočeském nebo Libereckém.
Ceny a pracovníci
Na rozdíl od cen průmyslových výrobců, ceny stavebních prací loni dále rostly o 3,0 %. V odvětvích souvisejících se stavební produkcí se však zvyšovaly i ceny průmyslových výrobců. Obrovský cenový skok byl zaznamenán v letech 2021 a 2022 u všech stavebních materiálů. V některých případech se růst zastavil (stavební výrobky z jílovitých materiálů nebo kovy), ceny dalších produktů stoupat nepřestaly (dřevo, žáruvzdorné výrobky, cement). V letech 2021 a 2022 se rychlé zvyšování cen spolu s nedostatkem materiálu staly hlavními bariérami růstu stavební produkce.
Aktuálně stavební firmy jako největší bariéru růstu produkce označují nedostatek zaměstnanců, což potvrzuje více než třetina oslovených firem. V roce 2025 pracovalo ve stavebnictví 215 tisíc osob, což bylo nepatrně více než v předchozím roce. Je to mírně přes 5 % ze všech zaměstnanců v ekonomice. Průměrná mzda ve stavebnictví přesáhla lehce 43 tis. Kč, meziročně vzrostla o 10,3 %. Průměrný věk zaměstnance ve stavebnictví je 45 let. Mladých zaměstnanců do 30 let je ve stavebnictví opravdu málo, jen lehce nad 11 %.
Očekávaný vývoj
ČSÚ nevydává prognózy, nicméně na vývoj se dá usuzovat podle některých předstihových ukazatelů. Za stavebnictví je to jednak hodnota nových stavebních zakázek, která se sleduje u podniků s 50 a více zaměstnanci. Celková hodnota těchto zakázek činila loni 425 mld. Kč v běžných cenách, což znamenalo meziroční růst o 9,8 %. V pozemním stavitelství dosáhly nové stavební zakázky 186 mld. Kč a meziročně vzrostly o 5,1 %. Zakázky na inženýrské stavby rostly více než pozemní, a to o 13,7 %, a dosáhly hodnoty 239 mld. Kč. Průměrná hodnota nově uzavřené zakázky v roce 2025 činila 6,5 mil. Kč a byla meziročně o 38,2 % vyšší.
Dalším předstihovým ukazatelem je orientační hodnota vydaných stavebních povolení, která loni dosáhla 503,3 mld. Kč a meziročně klesla o 13,3 % (v běžných cenách) zejména vinou nové výstavby inženýrských staveb a nebytových budov. V roce 2025 bylo povoleno 51 staveb s rozpočty nad 1 mld. Kč, to však celkovému poklesu předpokládané hodnoty staveb nezabránilo. Vyšší investice se plánují ve Středočeském kraji, v Praze a v Jihomoravském kraji.
(podle časopisu Statistika&My 3/2026)